Čekání ve výškovém táboře má své kouzlo- část 5.

Katka ráno s lyžemi do C2, další den do C3, pak na lyžích dolů, jednodenní relax a vrcholový výstup. Sestup a pak, podržme se, běží Lenin Run maraton z BC do ABC a zpět. Bohužel předpověď ukazuje, že má být dobře tři dny, pak se pozvolna bude kazit počasí. Moc jí držím palce!

Ráno odpadl Karel, noc strávil na záchodě. Je zelený, pije čaj a leží. My si kolem 10 hodiny sbalíme úvazky, cepín, mačky a jdeme cvičit k ledovci. Já po 500 metrech zjišťuji, že nemohu jít v kuse. Poposedávám, bolí mě i ruce, když se zapřu do hůlek. Nechápu už vůbec nic, hlava mě nebolí, na výškovku to nevypadá. Kluci čekají, já je posílám, ať už cvičí a já buď dojdu nebo nedojdu. Nedojdu. Chvíli čekám, sedím, vracím se, ulehnu a spím.

Co se děje ve výškových táborech, když dál to nejde – část 4.

Ráno se potkáváme se s Katkou, která se vrátila z aklimatizační noci. Se smíchem si stěžuje, že si nahoře „ublinkla“, ale nevypadá, že by ji to dělalo starost. Domlouváme se na večer. 

Vyrážíme. Ruda nás nabádá, že máme jít opravdu pomalu a doslova úprkem se vydává kolmo nahoru. Já zjišťuji, že se noc nepohnula k aklimatizaci. Jdu, co noha nohu mine.

Jaké je to v BC a ještě dál – část 2.

PIK LENINA na dosah

Ráno máme čas na dobrou snídani, čekáme na auto, které nás doveze až do BC. Čas tráví každý po svém. Ruda na internetu. Karlík na Whatsappu. Karel čte průvodce Kyrgystánu a já cvičím v trávě joģu, moje tělo jásá, slibuji mu, že budu cvičit každý den!

Přijíždí starý, otřískaný miniautobus. Je vidět pořádný ruský stroj, pamatuje Brežněva, možná i Stalina.

Je v něm plno a na sedadlech navíc batohy. Zavazadlový prostor je plný téměř po strop. Uděláme si místo, ale je jasné, že zadní místa, když pojedeme cestou necestou, jsou tak nejméně pohodlná. Každou chvíli na mě padá batoh, nohy vysoko nad podlahou se nedovoluji zapřít, v terénu to bude cvičení rovnováhy. 

Výstup na Pik Lenina – část 1.

Osh- chcete-li Oš

Kyrgyzové tvrdí, že Osh je starší než Řím, prý se jeho vzniku dotknul král Šalamoun – (arabsky Sulejman), kromě tedy toho, že se dotknul i královny ze Sáby. Takže bychom vlastně mohli říct, že svět je malé místo, kde se všichni propojí. 

Taky tady prošel možná „proběhl“ Alexandr Veliký. Ale ten tu Střední Asii opravdu prošel křížem, krážem. 

Sulejmanova hora – Šalamounův trůn

VÝSTUP NA PIK LENINA – úvod

Odlet je vždy nejistý, aneb trochu delší úvod

Je pátek 27.7.2018. Po 11. dnech se znovu s Rudou ocitáme na letišti Václava Havla v Praze. Letíme do stejné země – Kyrgyzstánu, jenom tentokrát do jiného města, než odkud jsme v minulém týdnu přiletěli.
Jiřík nám jde naproti. Čekal tady. Loučí se už na parkovišti, přebírá si auto a odjíždí směr Plzeň. Dnes nebyl čas ani na kávu, muselo stačit jen objetí. Jako vždycky, když jedu někam dál nebo na déle, šeptám: „Kdyby něco, zavolej Růžence, ona Ti se vším pomůže.“ Jako vždycky se Juráš tváří nechápavě a lehce odmítavě. Naše hra.